Kalifornii jsme nechali ve zpětném zrcátku a se sluncem v zádech přejeli do Arizony. Sedmi pruhové dálnice brzo vystřídaly méně našlapané silnice v poušti. Jízda to byla dlouhá, ale necelou hodinu před západem slunce jsme dorazili k okraji kaňonu. Ten první pohled vám zaručeně vyrazí dech. Žádná fotka nebo video nenabídne tak ohromující měřítko jako vlastní pohled. “Grand” je opravdu příznačný název.
Očekávali jsme chladnou noc, ale ranní krupobití (ano, zase) bylo nevítaným bonusem. Naštěstí se rychle vyčasilo a tak jsme stihli projít pár kilometrů podél úpatí. Každých pár desítek metrů se naskýtá trochu jiný úhel pohledu do kaňonu, tudíž jsme fotily jako japonští turisti, kterých tady se „selfie sticks“ pobíhalo taky hodně.
Přejezdu z Arizony do Nevady si bez cedule u silnice ani nevšimnete. Přes den je horko, všude vidíte písek a okolo cesty roste pár kaktusů. To je tak všechno. A pak uvidíte obrovskou Fata Morganu v podobě obrovského města uprostřed ničeho. On to vlastně není přelud, nýbrž Las Vegas!
Nejlevnější ubytování v USA, hotely s tisíci pokoji, město s největší spotřebou vody, neony které nikdy nezhasínají, herní automaty kompletně všude, kouření povoleno tam kde jsou automaty. To jsou asi hlavní postřehy s města hříchů.
My jsme bydleli na hlavním bulváru a za pokoj ve 22. patře s king size postelí jsme zaplatili 33$. To je méně než v kempu na pobřeží Kalifornie.
Pro milovníky kýče, nočního života a hazardu je Las Vegas ta pravá destinace. My jsme si taky vyhodili z kopýtka, ale Grand Canyon nás dostal přece jenom více.
A aby nám po poušti nebylo smutno, dalšího dne jsme startovali směr Death Valley!
